Proč tak často vznikají mezi matkami a dcerami nedorozumění?

Ať už jste matka nebo dcera (případně obojí), jistě víte, jak může být tato role náročná. I když se snažíte sebevíc, na druhé straně se setkáváte spíš s neporozuměním a vaše dobré úmysly se rychle mění ve vztek, lítost a pocit marnosti.


Nikdo vám nedokáže ublížit tak moc, jako ten nejbližší člověk. Matky s dcerami mezi sebou mají silné pouto a komunikují spolu jinak než s ostatními. Mohou mít překrásný, pevný vztah, ale také se umí až nečekaně rychle vzájemně vytočit. Čím to je?

Dcery jsou zrcadlem svých maminek. Matky tak často musí pozorovat své vlastní chyby, které se jim vracejí jako bumerang. Není lehké pozorovat svou dceru, když se řítí na stejně špatnou cestu, jakou se dala před tím její máma. Na druhou stranu platí, že zkušenost je nepřenosná, a tak žádné varování ani lamentování nepomůže a dcera si potřebuje namlít sama. Pokud chcete zachovat dobrý vztah, postavte se raději po jejím boku jako pozorovatel a podporovatel než proti ní. Dcery by zas měly zkusit zvážit všechny možnosti, jak může situace dopadnout a v čem se liší od situace jejich matky. Pouhý vzdor nikdy není dobrou motivací, proč něco dělat nebo nedělat.

Rady nerady

Poučování nemá nikdo rád, ani dcery, ani rodiče, kteří si obvykle musí vyslechnout své, jakmile jim děti dorostou, či přímo přerostou přes hlavu. Někdy se však míjí účinkem i dobře míněná rada, nebo dokonce pochvala. Rady, které maminky poskytují s úmyslem pomoci dcerám vyvarovat se chyb, jsou často chápány jako kritika. "Vlasy v culíku ti sluší mnohem víc!" řekne maminka, která samozřejmě chce, aby to její dceři co nejvíc slušelo. Dcera se ale po takové poznámce pravděpodobě urazí. Proč? Protože slyší, že jí to takhle s rozpuštěnými vlasy nesluší. Zkuste se vždy vcítit do té druhé a zeptat se, co vlastně chtěla svým sdělením říct. Opravdu mi chtěla ublížit? Myslela to zle? Jakmile se totiž pustíte do hádky, prvotní záměr se vytratí a nebude už nikdy objeven. Zůstane jenom vztek na tu druhou.

Pozor je třeba si dávat i na pochvalu. Jednak máme jako ženy tendenci číst mezi řádky a někdy čteme i to, co mezi řádky není, jednak umíme i do pochvaly schovat výtku. A matky i dcery to velmi rychle odhalí. To je nejčastější důvod, proč dcery nerady poslouchají chválu od svých matek – vidí v ní skrytou kritiku. "Páni, ty jsi s tím úkolem tak brzy hotová!" může být v hlavě dcery přeloženo na: "To jsi to tedy pěkně odflákla, když ti to netrvalo ani půl hodiny."

Dcery se před mámou často uzavřou, raději jí nesdělují negativní zážitky, aby nevyvolaly přehnanou starost a komplimenty trpně snášejí místo toho, aby z nich měly radost. Ať už jste matka či dcera, zkuste se více vžít do pocitů té druhé. Často se soustředíme pouze na své emoce a neumíme pochopit, že pohled jiných se od toho našeho liší. Nebojte se také zeptat, jak to druhá osoba cítí. "Myslela jsem to dobře, proč jsi to pochopila jinak?" může pomoci víc, než když se stáhnete či začnete útočit.


Jak pracovat s rodinnými vztahy se můžete naučit na našich lekcích seberozvoje nebo při soukromém poradenství a koučinku.

Featured Posts
Recent Posts
Archive
Search By Tags
Follow Us
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square
  • c-facebook

© 2023 by Art School. Proudly created with Wix.com

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now