© 2023 by Art School. Proudly created with Wix.com

  • c-facebook

June 27, 2016

Please reload

Recent Posts

Jaký je život s radikální upřímností

November 12, 2018

1/2
Please reload

Featured Posts

Zbavte se negativismu, který na vás chrlí televize

15.01.2016

 

Někdo říká, že jste to, co jíte, někdo zas, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Já říkám, že jste to, čemu věnujete energii. Tam, kam jde vaše pozornost, jde i vaše energie, úsilí a tam se pak dějí věci, které vás ovlivňují, mění vám život anebo (pokud jde pozornost stále jedním směrem) ho drží na jednom místě jako ve svěrací kazajce. Je proto velmi důležité, čím si svůj život vyplníme - co děláme, s kým se stýkáme, co čteme, co sledujeme.

 

 

 

Když se zeptám lidí, co by chtěli dělat, co je baví, mají obvykle spoustu nápadů a tužeb, ale sledování televize zatím nezmínil nikdo. Přesto jí většina lidí věnuje obrovské množství svého volného času. Místo toho, aby vyrazili tam, kam chtějí, přečetli si knížku nebo udělali to, co je dlouho potřeba, raději zapnou nějaký pořad, který je ani moc nezajímá a koukají.

Je to pasivní činnost, která vás nenutí přemýšlet, a tak vzbuzuje představu, že jde o relaxaci. Váš organismus si ve skutečnosti příliš neodpočine, ale to nechejme na jindy. Soustřeďme se na to, co do nás televize vlastně pumpuje.

 

Spousta lidí, které znám a kteří vlastní televizi, sleduje večerní zprávy. Naprostá většina těchto zpráv je negativních. Ukládáme si  jejich sledováním informace do paměti a především do podvědomí. Nejen to, co vidíme, ale i podkresovou hudbu, která obvykle dodává dramatičnost a zvyšuje v nás pocit úzkosti. Když si ze sledování zpráv děláme každovečerní zvyk, jsme možná informovaní (i když i o tom by se dalo snadno pochybovat), ale dříve nebo později začneme být podvědomě frustrovaní. Začne se na nás valit tíha celého světa.

 

 

Proč to tak je?

 

Pro média je negativní zpráva dobrá zpráva. Lidé se více zajímají o to, co jim hrozí, než o to, co je v pořádku. Je to vlastně logické. A pokud chtějí média vyhovět poptávce a docílit co nejvyšší sledovanosti, musí tvořit negativní, až hrůzu nahánějící zprávy, aby divák dostal to, po čem touží. Možná si říkáte, že vy jste jiní. Možná ano. Ale možná jste na tom jako naprostá většina lidí a zaujme vás zkrátka to, že se někde něco špatného stalo, chcete vědět víc a přiživujete tak svůj vlastní strach. Krev a sex jsou témata, která zkrátka publikum zajímají nejvíce a podle statistik pravděpodobně ani vy nebudete výjimkou. Nemá tedy smysl osočovat televizní kanály z krvelačnosti nebo se bránit, že za to mohou jiní – anonymní dav, který tohle zajímá. Spíš se zaměřte na to, jak se vy sami můžete vyhnout nežádoucím důsledkům sledování takových programů.

 

Co to způsobuje?

 

Asi vás nepřekvapí, že dennodenní sledování špatných zpráv v nás zanechá stopu.

 

1) Máme pocit, že svět je zlý a špatný, protože se dozvídáme prakticky jen to, co se děje negativního.

 

2) Přiživujeme vlastní strach – Zprávy způsobují paniku, úzkosti a špatné pocity. Je mnohem těžší vyrovnat se například s depresí, když se obklopujete těmito pocity. Máte-li sklon k úzkostným stavům, vůbec byste takové pořady sledovat neměli. A nenechte se mýlit, ani zdánlivě pohodové telenovely nejsou úplně neškodné. Ukazují často pokroucené mezilidské vztahy, lidé na sebe vícekřičí, více pláčou, ubližují si, aby seriál měl i po stopadesátém dílu nějaký děj. Můžete si tak zavařit i ve vlastních vztazích, pokud si vezmete špatný příklad komunikace za svůj.

 

3) Vytváříme si vlastní nereálný

svět – Žijeme v akváriu, které tvoří zprávy z televize. Nepoužíváme vlastní kritické myšlení, nevyhledáváme různé zdroje a prameny – necháme si předžvýkat a naservírovat dění kolem nás, aniž bychom aktivně pátrali, jak to vlastně bylo. Možná byste se divili, jak moc se názory na jednu událost mohou různit a jak moc si omezujete vlastní pohled na svět, když sledujete pouze jeden zdroj.

 

4) Klademe si překážky – Když máme dojem, že je svět nebezpečný a nemůžeme pomalu ani vyjít z domu, aby se nic nestalo, začneme si zbytečně klást překážky, omezení a ze strachu se neodhodláme udělat to, co bychom za normálních okolností chtěli. Příklad? Znám spoustu lidí, kteří se bojí cestovat. Co když s nimi spadne letadlo? Ve zprávách to přece za minulý rok bylo několikrát... co na tom, že pravděpodobnost je minimální a cestování jinými dopravními prostředky je podle statistik mnohem nebezpečnější... jednou to bylo ve zpávách, tak se to stát může. Tak raději nepojedeme nikam...Někdo se zas bojí ztráty zavazadel, někdo toho, že když opustí dům, mohli by jej vykrást. A to je jen malý příklad, proč lidé necestují. Jsou další myšlenky a umělé překážky, které nám takto mohou ztěžovat každý všední den.

 

5) Manipulace – Pomocí médií se snadno manipuluje dav. Však to znáte z historie... Dneska to není jinak. Nikdo z nás nechce být manipulován, ale manipulují nás nejen pořady v tom, co si máme myslet a o co se máme zajímat, ale i reklamy v tom, co si máme koupit, filmy a seriály v tom, jak máme žít a co máme prožívat...a získáváme tak nějaký umělý standard, do kterého se chceme stůj co stůj zapasovat. A běda, když nám to nejde! Televize nám nepomáhá se rozvíjet, naopak nás často drží při zemi a v bezpečných škatulkách, ve kterých nás prodejci chtějí mít. Neříkám, že se nemůžete podívat i na pořady, které vás obohatí, takových je jistě spousta, ale jde o princip – televize jako kulisa, která je přítomná téměř v každém našem rodinném okamžiku, aniž by ji někdo doopravdy zval. Televize jako nutnost, bez které si ani neumíme užít večer. Televize jako rádce, kterého bezmezně posloucháme a věříme mu. A když řekne kup, koupíme, abychom byli in.

 

Proč jsou zprávy horší než jiné pořady?

 

Protože jsou reálné – váš mozek nebezpečí zpráv vnímá jako uskutečnitelné nebezpečí, které se týká i vás. Nehody na silnicích, teroristické útoky, nemoci... To všechno se může přihodit i v našem okolí. Pokud budu sledovat detektivku, můj mozek samozřejmě dokáže vyhodnotit, že vrah je fiktivní. Ale pozor si dejte i na to. Pokud například delší dobu sledujete právě zmíněné detektivky, začnete mít pocit, že vraždy jsou normální. Stanou se součástí vaší reality. Budete-li sledovat napínavý seriál o špionáži nebo všudypřítomné korupci, převedete si některé pocity z pořadu i do svého běžného života. Negativní pocity tak pořád trvají. Neříkám, abyste přestali sledovat filmy, které vás baví a děje se v nich něco negativního (to se dít v podstatě musí, jinak byste se u filmu ukousali nudou), jen přemýšlejte nad tím, čím přesně naplňujete svůj den, jestli zrovna sledujete to, co opravdu chcete a co vám něco dává a jestli toho strachu, zabíjení a špatností není až dost. Stačí občas prostřídat žánry :-).

 

 

 

V čem je počítač lepší?

 

Není. Ne o moc. Sama u něj trávím hodně času a vím, že bych tu dobu mohla využít mnohem efektivněji. I na internetu se na vás valí vodopád negativismu, stačí se začíst do některých diskuzí. Nicméně považuji za lepší řešení, že si na počítači můžete vybírat kvalitu a zaměření informací, které chcete dostávat. Můžete se tedy vymanit z negativních pout, a přesto zůstat v centru dění.

 

Mám tedy se sledováním televize skončit?

 

Ne. Dělejte prostě to, co se vám chce. Jen u toho přemýšlejte, jak se cítíte, jestli vás to zbytečně neomezuje a jestli je to pro vás opravdu to nejlepší. Já žiji bez televize bez problémů čtyři roky a nechybí mi ani malinko. Když někdy zahlédnu kus večerních zpráv (a je celkem jedno, na které stanici), cítím se pak vždycky mnohem hůř. Přestanete-li se na ně dívat, velmi vás pak překvapí, jaký vliv mají tyto negativní zprávy na vaši psychiku. Zkuste měsíc bez negativních zpráv a napište mi na skolalaryfary@gmail.com, jak to ovlivnilo váš život!

 

Na závěr bych vám ráda ukázala data z několika zpráv, na které jsem se namátkou podívala při psaní tohoto článku. Výsledky jsou ze dvou stanic: TV Nova a ČT 1. Červeně jsou označené negativní zprávy, zeleně pozitivní a šedě neutrální zprávy, které by v ideálním případě měly ve zpravodajství tvořit většinu – zkrátká faktické, emočně nezabarvené informace. Všimněte si i rozdílnosti v tématech. Jak moc odlišný svět má divák Novy od diváka ČT 1! V depresi mohou být oba dva podobně, ale každý z nich bude mít úplně jinou představu o tom, co je důležité a co se kolem něj děje. Pro diváka ČT 1 to bude spor českých politiků o zákoně, jenž má ovlivnit velkou část našeho obyvatelstva, a tragická událost týkající se celé Evropy, světem diváka Novy bude nejvíce hýbat možné ohrožení dětí v českých školách a stav sněhu.