© 2023 by Art School. Proudly created with Wix.com

  • c-facebook

June 27, 2016

Please reload

Recent Posts

Jaký je život s radikální upřímností

November 12, 2018

1/2
Please reload

Featured Posts

Žena v mužském kolektivu: chce to smysl pro humor

15.03.2017

Článek vyšel také v Mladé frontě Dnes a na idnes.cz.

Protože měl obrovskou odezvu ze strany žen, rozhodla jsem se ho publikovat ještě v nezkrácené podobě na blogu. Zaznamenala jsem opravdu spoustu příběhů žen, které se ztotožnily se slečnami z článku. Díky všem za nasdílení zajímavých příběhů a díky, že vám to není jedno.

 

 

 

Personalisté se obvykle snaží genderově vyvažovat týmy, aby v nich byli zastoupení jak muži, tak ženy. Někdy to však nevyjde a ocitne se jedno pohlaví osamoceno. Jaké je to být samotnou ženou mezi muži?

 

„V dnešní době bych mužský kolektiv neměnila. Cítím se v něm dobře a dokážu ho přijímat s nadhledem. Na začátku to byl ale šok. Měla jsem obavy, že jsem narušila jejich chlapský tým, byla jsem mladší a měla jsem jim zadávat úkoly, kontrolovat jejich práci, takže jsem se bála, jak mě vezmou,“ vypráví Project manažerka Martina z architektonického studia. „Ze začátku mě kolegové nerespektovali, ale časem mě přijali. Nejvíce nepříjemné mi bylo, že mi mé začátky dával sežrat i šéf, který si mě sám vybral. Někdy byl i sprostý, dovoloval si ke mně hodně, takže jsme museli mít vážný rozhovor, ve kterém jsem mu vysvětlila, že takto se chovat nemůže. Naštěstí to pochopil a své chování změnil,“ dodává Martina. Podobný scénář zažívá mnoho žen, které se ocitnou v mužském kolektivu.

 

Z pohledu personalistů a pracovních psychologů situace nebývá vyloženě vyhrocená. „Genderová problematika se většinou projeví spíše v krizových situacích. Pokud je tým vytížený a práce klape, nehrají stereotypy chování velkou roli,“ říká psycholog Tomáš Vašák. Ženy si nejčastěji stěžují na nedostatek pochopení. Špatně se jim vysvětluje, že potřebují zůstat doma s dětmi, nerady ukazují cokoliv, co by v mužských očích mohlo vypadat jako slabost. Muži však rádi jednají narovinu a jakékoliv vytáčky jsou jim proti srsti.

 

Odlišná komunikace vede k nedorozumění

 

Ženy si v komunikaci s muži musí dávat pozor, aby se vyjadřovaly stručně a jasně. Zejména dámy ve vedení by neměly své požadavky vyjadřovat jen v náznacích. Například větu: „Ten projekt vypadá zajímavě, chtělo by to ještě se zamyslet a dotáhnout ho.“ muž nemusí pochopit jako zadání, proto by bylo lepší říct napřímo: „Projekt se mi líbí. Toto a toto si vezměte na starost a dodělejte to do tohoto termínu.“

 

Komunikace žen a mužů se liší, proto je třeba naladit se na vlnu druhého a svá slova přizpůsobit.

 

Vždy se ujistěte (a to nejen u rozdílného pohlaví), že vás druhý správně chápe. Jinak mohou zbytečně vznikat nedorozumění a následně chyby, u kterých bude každá strana pevně věřit, že za ně nemůže.

 

Ženy pracující mezi muži se méně obávají pomluv. Drby se prý šíří i mezi muži, ale přímějším a klidnějším způsobem. „Chlapi nemají zapotřebí řešit s vámi své či vaše problémy. Když se s nimi nebavíte, nikdo neřeší, co vám je a proč zrovna nemáte náladu,“  říká sedmadvacetiletá projektantka Anna z Prahy. „Většinou jsou uzavření do sebe, takže někdy prosedíme den u počítače a neprohodíme ani slovo. To by se mezi ženami nestalo,“ dodává. 

 

Ženy se shodují, že si v mužském kolektivu musí své místo opravdu zasloužit. Zatímco nový muž je automaticky pokládaný za schopného odborníka, ženy jsou ze začátku podceňovány. „Setkávám se u žen s pocitem diskriminace,“ potvrzuje Tomáš Vašák a dodává: „Muži ženy obecně neprávem podceňují ve vztahu k rozhodování nebo ve schopnosti řídit tým. U mužů se více setkáváme s důrazem na logické argumenty a fakta. A tak až když vidí reálné úspěchy kolegyně, jsou ochotnější přijmout, že je 'fakt dobrá'. Ne, že by byli nějak nadšení, to by šlo proti přirozené soutěživosti, nicméně respektují ji. Problém spatřuji v tendenci genderově interpretovat i normální reakce žen. Například když kolegyni, která prožívá negativní emoci, interpretují jako hysterickou.“

 

Výstřih nebo rolák?

 

Někdy ženy dokonce diskriminují samy sebe. „Pokud neprosadí svůj návrh, mají třeba pocit, že to bylo nefér, a stalo se tak jen proto, že jsou ženy. Přitom to mohl být jednoduše špatný návrh. Neexistuje snadná cesta, jak se takovým chybným vysvětlením vyhnout. Nejvíce pomáhá schopnost nelhat si. Dokázat zaujmout odstup od situace a přiznat si, že bych reagoval podobně, nebo možná vidím úmysl tam, kde žádný není,“ vysvětluje Tomáš Vašák.

 

Ženy se brání tomu, aby je muži na pracovišti chápali jako sexuální objekty, někdy toho však rády využijí. Samy zvolí hluboký výstřih, když jdou žádat o vyšší plat nebo flirtují s kolegy, když po nich něco chtějí. Tím však v mužích tyto stereotypy zbytečně utvrzují a pak se jim to vrací v situacích, ve kterých se to nehodí. Markéta, která pracuje v IT firmě jako Web Developerka se tomuto vnímání velice bránila: „U kluka se nepředpokládá, že by udělal zkoušku jen kvůli krátké sukni, vždycky jsem se proto snažila, aby mě nikdo nemohl ani ve škole, ani v práci takto osočit. O to víc jsem makala a oblékala jsem se raději do nenápadných svetrů.“ Zatímco některé ženy se v mužském kolektivu snaží být aktraktivní, jiné se tedy naopak snaží splynout se svým okolím a na svou ženskost ani neupozorňovat.

 

Mezi muži jsou obvykle spokojenější ženy, které si dokážou nebrat věci příliš osobně, snesou i jadrnější mluvu a na různé narážky umí vtipně a pohotově reagovat.

 

Když se octne sama žena mezi muži, obvykle se na ni přestanou brát ohledy a stane se součástí chlapské party. „Naučila jsem se brát dvojsmysly v legraci. Někdy si ale říkám, že je to už poněkud přes čáru,“ říká projektantka Anna, která pracuje mezi stavaři.

 

Pokud se žena stane předmětem soutěže, muži si ji dobírají a dávají najevo náklonnost, měla by co nejrychleji dostatečně jasně ukázat svůj nezájem, který tyto projevy zchladí. „Muži pak snadno přenesou konkurenční chování na jinou oblast, třeba na sport,“ říká Tomáš Vašák. Nebojte se tedy vymezit hranice. Chybou je se snažit se vším smířit, přizpůsobit se a potlačit vlastní emoce nebo potřeby.

 

Sexuální obtěžování se snadno stupňuje

 

Pokud se obtěžování objeví, neměly by jej ženy brát na lehkou váhu. „Již narážky a postranní diskuse mohou být nepříjemné,“ přiznává Vašák. Jak by se měl zachovat nadřízený, když se dozví o takovém problému ve svém týmu? Odborníci doporučují dát přímou zpětnou vazbu jednotlivci. Vzít si původce takového chování stranou a říct mu, že je to nepřijatelné porušení profesionality. „Je výhodné, pokud nadřízený vychází z toho, co sám viděl či slyšel,“ doplňuje Vašák.

 

Pokud taková situace ve vašem týmu nastane, můžete použít formulaci jako:

 

„Nelíbilo se mi, jak jsi vyprávěl oplzlé vtipy, navíc před Janou. To si nech do hospody, v práci to nechci vidět.“

 

V každém případě platí, že je přímo nebezpečné takové chování přecházet, protože se snadno stupňuje.

 

Ženy jsou podle psychologů na podobné situace málo připravované. „Domnívám se, že by měl být trénink schopnosti asertivně se bránit vůči nepříjemnému chování součástí školní výchovy. Zároveň je důležité o tématu vést trvalou veřejnou diskusi, aby byly zřejmé standardy chování a očekávaných reakcí,“ potvrzuje Vašák.

 

Pozor na emoce

 

Ženy jsou zvyklé projevovat emoce mnohem více než muži. Je to pro ně přirozená součást komunikace, za kterou se nestydí. Pro ženu v mužském kolektivu může být velmi nepříjemné, že je na to sama. Chybí jí porozumění. Může se i stát, že své emoce začne postupně potlačovat a vypínat, zkrátka se začne chovat jako muž. Z intuice a empatie přejde k chladné logice. „Když na nás šéf křičel, kolegové to nevnímali nebo prostě odešli. Uměli se zklidnit a řešit problémy s chladnou hlavou, nebo je prostě nevnímali. Mně to ale velmi ubližovalo, obvykle jsem brečela a řešila to ještě dlouho poté,“ vzpomíná Project manažerka Martina z architektonického studia. Ženy si musí být v mužském kolektivu jisté samy sebou, pak je pro ně práce mezi chlapy pohodová a bez problémů.

 

5 tipů, jak přežít v mužském kolektivu:

 

1. Berte věci s humorem a nadhledem.

 

2. Nebojte se vymezit si hranice - problémy sdělujte napřímo, bez náznaků.

 

3. Neanalyzujte kolegy - pokud se s vámi zrovna nebaví, pravděpodobně jen nemají náladu, není v tom nic osobního.

 

4. Vytrvejte. Nečekejte respekt okamžitě, u mužů si ho musíte zasloužit. Všimnou si, jen jim to bude chvíli trvat.

 

5. Buďte ženou, ale nepřekračujte hranice. Přehnanou vyzývavostí shazujete sama sebe. Potlačením sebe sama zas ztrácíte vlastní ženskost, která je na místě.